Pavlík staví skleník - 9. Zastřešujeme

V garáží zbývají už jen bedny s polykarbonátovými deskami a venku hrozí déšť, nechci mít bazének plný bláta a hnoje...

Skřípaje zuby beru si kvůlivá skleníku již třetí den volna a nástup na dovolenou tímto odsunuji až na 4. prosince. A jdu střešit...

Tak to ne!

Polykarbonát je potřeba položit UV odolnou vrstvou směrem ven ze skleníku. Přichycen pružnou drátovou sponou, kterou lze nasunou dvěma způsoby. Tak si dejte bacha, ať nemusíte přesponkovávat půlku skleníku jako někdo...

Tohle je špatně!

Takto to má být.

Střešíme

Začíná jemně poprchávat, pokládám desky a rychle sponkuji, nožky žebříku se noří do měkké hlíny, kleju, podkládám nožky plastovými chodníky, nožky žebříku kloužou po vlhkém plastu, opět kleju, ale nedám se. Lehce fouká, kleju jak katolík a modlím se jak pohan, naopak a obojí dohromady, ať nefouká víc a ještě rychleji sponkuji. Uff, hotovo.

O den později zjišťuji, že blbě (viz. Tak to ne!)...

Střecha hotova, substrát je suchý,
okolní hlína dává tušit, že to bylo jen tak tak.

Představoval jsem si ho menší, sousedi asi také...

Provizorně osazuji ruční ovládání vikýřů, později namontuji
olejový automat.

Kochám se pohledem ze sucha skleníku,
lehce mrholí.

Příště už bude hotovo, dle zájmu přidám jeden díl věnující se financím, tedy na kolik takový skleník vyjde...