A máme tady prosinec, měsíc poruch - I

Tak jako každý rok i letos s sebou prosinec přinesl závažnější poruchu na zařízení domácnosti. Tentokrát to byl odpad pod vanou. Vanou zazděnou, obloženou, dá se říct zabedněnou.

Připomenutí

Neznalým připomínám, čím vším nás postihl můj rodný měsíc prosinec, nezřídka těsně kolem Vánoc.

• Prasklá vodovodní trubka ve zdi koupelny (sekání dlaždiček ve sprše až do nalezení praskliny, zalepení praskliny metal-epoxidem, zednické a malířské práce).
• Výpadek čerpadla pitné vody ve sklepě (dočasně zflikováno, v lednu to vyřešila nová nádrž).
• Porucha mražáku (naštěstí byly mrazy a chladnička fungovala, mezi svátky následovala výměna kompresoru a nová náplň chladiva).
• Porucha chladničky (vypadalo to na druhý kompresor, nakonec jen termostat, takže pohodička za pár stováků).
• Plynový kotel po měsících zlobení a nenalezení závady odmítl poslušnost definitivně. Po opravě zase pár let zlobil, ale už ne tak často. Definitivně vyřešeno až letos na jaře (sněžilo), kdy byla objevena závada v zoxidovaných kontaktech termočlánku, který hlídá, zda-li hoří.
• Shořel motor domácí pekárny. Vydržela přesně dva roky, šla do Aukra na náhradní díly. Řešeno nákupem nové, která je momentálně také v opravě s vydřeným ložiskem (ale to se nepočítá, bylo to už v říjnu).
• A teď ten odpad.

Projev a diagnostika závady

V rekonstruovaném přízemí, v čerstvě omítnuté a vymalované komoře matky mé ženy, se na stropě objevil rezavý flek. Zpravidla to signalizuje zvýšenou vlhkost zdiva, které pak hřebíky či dráty v rákosovém podbití stropu pěkně zabarví. Nebo taky kondenzát v komíně, ale to je jiný případ.

Protože v patře nad komorou je koupelna, stačilo se mrknout servisním otvorem pod vanu. Bylo tam krásné jezírko v asfaltové lepence, které bohužel přetékalo. Prasklá byla rozdvojka odpadu umyvadla a vany. Vidět to bylo, sáhnout na to nešlo.

Prasklina.

Oprava

Napřed se bouralo (předem připravený otvor). U té příležitosti jsem zjistil, že kango má půjčené sestra (zdravotní) f Ostrávě. Ale jinak brnkačka, 10 minut práce sekáčem a nějaké to zametání. 

Bourání.

Nepříjemnost byla v tom, že koupelna je cca 25 stará a tehdy se vše dělalo na fest, tj. lepilo. A taky, pokud se nedal sehnat příslušný díl, tak se to nějak nahřálo, přiohlo, roztemovalo, slepilo, zabetonovalo, atd... Tedy o nějaké výměně dílů si mohu nechat zdát.

Ještě jednou detail praskliny.

Takže lepit, ale místo špatně přístupné, materiál k lepení neochotný, zčásti zasviněný od asfaltu. Následuje hodinka v nepříjemné poloze na dlaždičkách, rašplování, broušení, nadávání, opět broušení, až je okolí praskliny čisté. 

Potom odmaštění a zalepení polyesterovým fillerem. Plotnu z harddisku používám jako zrcátko, lepený spoj je dočasně obalen potravinovou fólií, aby se dal filler lépe vytvarovat do objímky. Filler obsahuje skelné vlákno a polyester, takže smrdí, ale drží. Přilnavost k novoduru ovšem není stoprocentní, proto ta objímka.

30 minut odpočinku a závěrečný test. No, zatím neteče. Otvor tam nechám do jara, ať to vyschne a dá se to případně zkontrolovat. Mám pocit, že v tomto patře fungují věci již výhradně na principu přemlouvání.

Půlhodinku odpočinku po hodině s rukama pod vanou
si autor rozhodně zaslouží!

Poznámka

U této příležitosti jsem ještě opravil drobnou netěsnost pod umyvadlem, o které manželka věděla leta , ale ke mě to dorazilo až teď. Asi jsem nebyl zrovna na příjmu...

Takže opět zflikováno, ale pro slušnou opravu bych musel vykopat celou vanu. Do celkové rekonstrukce koupelny to prostě musí vydržet.

Jo, a jinak mám celý prosinec dovolenou.